Mareček 15. měsíc (červen)

PATNÁCTÝ MĚSÍC 

Prázdniny klepou pomalu na vrátka, dovolená se také blíží a Mára je zase o jeden měsíc starší. (Tak nějak si říkám, že bych měla přestat říkat my a začít říkat Mára, na druhou stranu, už jsme to v podstatě zase my s Kačenkou :o)). 

Zase je vidět, kdo je tady na koni!!

Co zvládáme:

Máme tu jeden velikánský pokrok a ten se týká chození. Nejdřív to začalo úplně nenápadně - zastavil se na místě a prostě se bez držení zvedl. Nejčastěji takhle panáčkoval třeba na koupališti. Pak jednou jsme něco dělali v předsíni, já Máru postavila a říkala mu, čekej, sedla jsem si na zem a myslím, že jsem si zadělávala boty a on na mě koukal, pak natáhl ruce a vyrazil ke mě. Měla jsem takovou radost, popadla jsem ho a začala si s ním házet. Nevím, co se mu líbilo víc, jestli jeho další dovednost a nebo moje radost, zkoušel to znova, znova a znova. Pak jsme to ukázali i tátovi - ten den to dopadlo tak, že jsme seděli s Martinem naproti sobě a "posílali" si Máru ze strany na stranu. Následovalo jeho přecházení od židle ke gauči, utíkání naproti babičkám a v poslední době vítězí frajeřina před holkama na hřišti - ony už tak hezky ťapou a Mára leze po kolínkách. Vidí holčičku a když se mu líbí, tak se postaví a snaží se za ní dojít (dneska se mu to povedlo tak, že spadl na kamení a odřel si tvář. Taky je to hezký lenoch, umí slézat ze všeho, ale udělá to jen tehdy, když se mu chce. Příklad - slyší, že přišel táta z práce, tak si sleze z gauče, ale když vidí mámu, tak začne naříkat, aby mu šla pomoc. Jeho "mluvící" procesy se také násobí - nejvíc toho nažvatlá při jídle, jak jinak a pak na hřišti, kdy na sebe snaží upoutat pozornosti dětí. Je hezky vyčůranej, občas mě fakt dostane, na co všechno přijde. Na druhou stranu, někdy mě zamrzí, že nepřemýšlí tak daleko - příkladem je jeho akce se spacíma plínkama. Přijde k postýlce a začne vytahovat plínky, vytáhne všechny na které dostane a pak zjistí, že na některou nedostane. Stačilo by obejít postýlku, ale on se tam raději bude vztekat, brečet a žvatlat, protože tu plínu prostě chce!!!

Zajímavé akce:

Výlet do parku - konečně jsme se s kamarádkou domluvily na jednom termínu v rámci kterého máme obě dvě volno a mohly jsme vypadnout s prckama. Ona má dva kluky, sice mladší, než Mára, ale i tak jsou to parťáci. Cesta do parku nám zabrala asi půl hodiny, ale na místě byl Mára tak spokojenej. Vyndala jsem ho z kočáru, nandala mu "pracovní kalhoty" a nechala ho tam jen tak běhat. Pravda, bavil skoro celý park tím svojím lezením, ale byl u toho tak neposlušnej. Dvakrát mi málem utekl do vody, jednou tak strašlivě při lezení křičel, že vylekal i pejska a jednou se ho dokonce lekla starší paní, když k ní dolezl. Ale bylo to asi prima, protože, když jsem ho dávala zpátky do kočáru, tak se strááášlivě vztekal. 

Objevil nový způsob lezení

Prvně na písku - je to neuvěřitelné, ale opravdu si ještě nikdy nehrál na písku, takže bylo na čase, to vyzkoušet. Tak spokojené dítě jsem dlouho nezažila. Nejdřív vůbec nevěřil, že ho pouštím na písek. Běhal z jedné strany na druhou, házel na sebe písek, noroval, pak ovšem zjistil, že z pískoviště se dá i utéct. Mno, to už bylo náročnější :o), máma nestíhala běhat ze strany na stranu. Nicméně - máme oblíbené pískoviště, které už z dálky pozná a když k němu nezabočím, tak se teda hezky hlasitě ozve. 

Zahradník - je to tak, mám doma zahradníka, jinak si to nedovedu vysvětlit. Miluje kytičky, když někam jedem, tak musí mít v každé ruce aspoň jednu kytku, ale stále není spokojen. Jak někde zahlídne nějakou jinou, tak ji chce taky. Tudle se mi z procházky vrátil s takovým pugétem kytek - njn, byl s babičkou a tetou a ty trhaly, co mohly (a možná i to, co nemohly). A proč zahradník? Jak jen jsme u tety, tak okamžitě utíká k hlíně a přehazuje ji z květináče do květináče, ze země do kýblíčku a z kýblíčku zpátky do květináče. 

Na koupáčku - když bylo tak krásné počasí, nedalo nám to a vyrazili jsme na koupáček - první letošní. Byla to supr akce, nebylo tam moc lidí a Mára si to mohl opravdu užít. Když jsme ho prvně šoupli pod sprchu, tak chtěl brečet, ale pak si tam lezl sám a chtěl, aby mu jí někdo pustil. Ovšem nejvíc se mu líbilo chodit do hospody - opět jsme tam všechny dobře bavili. Na koupáček jsme šli několikrát. Mára tam právě trénoval to vstávání, ale zároveň, jak stále chodil po kolínkách, tak měl normálně i modřiny. A jako bonus si tam odřel nos. Zase si jednou lezl pod sprchu (dno bylo vybetonované) a jelikož lezl s nataženýma nohama, neustál to a přepadl - mno a odřel si ten svůj frňáček. 

Na farmě - nedalo nám to a když nám teta řekla, že mají malá prasátka, vydali jsme se k nim, jak já říkám, na farmu. Byl to moc supr výlet. Mára viděl spoustu zvířátek - počínaje kočičkama, viděl i býčky, slepičky, pštrosa, koníky, kravičky, prostě vše, co si mohl jen přát. Nejvíc mě tam pobavilo, jak Mára dělal očíčka na prasátka. Jako kdyby to byl pejsek, smál se na ně a snažil se na sebe upozornit, aby i oni koukali na něj. Moc si to tam užil, budeme tam muset zase brzy vyrazit. Dle nejnovějších informací, se jim mají narodit malá telátka, takže by zase bylo něco zajímavého. 

Výlet do Bedřichova - jelikož bylo pět nádherné počasí, nedalo nám to a o víkendu jsme vyrazili do Bedřichova. Autí jsme nechali na parkovišti a vyrazili k přehradě. To ještě Mareček krásně spinkal. Dole u přehrady se probral, docela dost tam foukalo a dral se z kočárku. Pak už procházka byla náročnější, protože se stále ozývalo "ehmmm", "bel, bel, bel" a zase "ihmm". Tím naznačoval, že chce kytičky - pokud možno všechny, které jsou kolem cesty. Museli jsme ho dost krotit, ale pár kytiček si tak jako tak odvezl. Ten náš malý zahradník :oD. 

Další akce - proběhla oslava mojich narozenin, takže se sešla celá rodina a všichni si to moc užívali. Márovi vyrostl pátý a šestý zoubek - takže už máme "zubu plnou hubu" :oD. Také jsme se byli vyfotit v Dendrologické zahradě v Praze od pana fotografa. Tak až nám pošle fotečky, tak určitě také nějakou připíchneme.