Dona a zlomené srdce

Téma: Nezařazené
13.09.2013 08:57:11

V létě mi bylo jednadvacet. Cítila jsem se fajn a rozhodla se narozeniny parádně oslavit. Se svojí nejlepší kámoškou Marcy jsme se fešně vohákly, namalovaly a ještě u ní doma popily trochu šampusu, co mi dali její rodiče. V deset jsme vyrazily do klubu, kde už na nás čekala banda známejch ze školy a tak. Bylo to super. Kravál, že jsme se skoro neslyšeli, ale paráda, už dlouho jsem se tak nepobavila!

S Marcy tam byl i její kluk. Jednou jsme si spolu zatancovali, myslím, že ho o to Marcela dokonce požádala, když jsem měla ty narozky. Ve dvě ráno jsme vyměnili lokál a pařili asi do pěti. Marcy se hrozně vožrala, její Standa jí zavolal taxík a odvezl před jejich barák. Já šla pěšky, neměla jsem to daleko. Byla jsem za to ráno ráda, právě svítalo, bylo teplo, město ještě spalo a každý můj krok se rozléhal ulicí. Nesla jsem si boty v ruce a našlapovala bosky. K mámě a Luise jsem se vrátila krátce po sedmý ranní, s teplýma koblihama a čerstvýma rohlíkama. Holky právě vstávaly.

Po snídani jsem si šla lehnout a vstala kolem druhý. Byt byl prázdný, uvařila jsem si kafe a zavolala Marcy. Nezvedala to. Přišlo mi to divný, Marcelka nikdy mobil neodkládá, že by ještě spala? Za hodku jsem to zkusila znova a za další ještě jednou. Výsledek pořád stejnej. NIC.

Neodpověděla mi týden. VŮBEC jsem netušila, proč nereaguje na zprávy, proč se nechává zapírat u rodičů. Když mi to na stý vyzvánění konečně zvedla, řekla jen, že to JÁ musím vědět, CO se stalo a že už mě NIKDY nechce vidět. Od další kamarádky jsem se dozvěděla, že mě Marcy podezírá, že jsem se vyspala se Standou, protože se s ní po večírku rozešel.

Byla jsem v šoku! Tolik let se známe a ví o mě VŠECHNO. Jak ji mohlo vůbec tohle napadnout? Proč zahodila naše přátelství kvůli vztahu, který trval dva měsíce? Snažila jsem se dál. Chtěla jsem s Marcy mluvit, chtěla jsem slyšet od ní, co se děje. NIC. Nakonec si změnila číslo a před týdnem odjela na kolej. Měsíc před začátkem školy.

Zase je mi mizerně. Nejím a zvracím. Celá se klepu, cítím se podvedená a odkopnutá. Zradila mě ta, který jsem věřila nejvíc na světě. Ta Marcy, která mě u sebe tolikrát nechala přespat a která mě navštěvovala v nemocnici. Dokonce jsme spolu vybraly jméno mé dceři. Tahle Marcelka mi řekla, ať ji nechám bejt a zapomenu na ni. Její rodiče dělají, že mě nevidí a přecházejí na druhý chodník. Nevím, jak se z toho dostanu. Zase jsem na dně.

 

předchozí: http://blog.babyonline.cz/o-matkach-a-dcerach/clanek/2057

následuje: http://blog.babyonline.cz/o-matkach-a-dcerach/clanek/2064

Poslední změna: 17.09.2013 09:58:53
Diskuze
  • ach jo, tak to je fakt pitomá situace.ale život jde dál....třeba se jednou Marcy ozve.
    Zuzbr   | 17.09.2013 13:30:16
    Reagovat | URL příspěvku
  • No je to opravdu ze života..myslím, že něco podobného se přihodilo nejedné z nás. Je to nepříjemná facka..ale opravdová kámoška to asi opravdu nebyla. Mohla si to nechat vysvětlit, ale neudělala to. Nejspíš o Donu moc nestála. Doufám, že si Dona najde spřízněnější dušičku v podobě fajn kámošky     
    Queen222   | 17.09.2013 10:41:45
    Reagovat | URL příspěvku
  • Škoda, že si holky nepromluvily z očí do očí a případně i se Standou. Mohlo to dopadnout jinak. 
    tygřímáma   | 15.09.2013 09:02:54
    Reagovat | URL příspěvku
  • Hezkej příběh, takovej ze života-). Člověk by řekl, že aspoň bylo vidět, že to nebyla ta správná kamarádka..
    hest   | 13.09.2013 09:19:08 | Reakcí: 5, poslední: 18.09.2013 23:17:22
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Kiko, máš pravdu, je ze života:) Jen jiné místo, jinej čas, ale podstata přesná...představ si, že po 11 letech se mi ta holka díky FB zase vrátila do života a pomalu jí odpouštím :).
      Bea-Matyas   | 13.09.2013 09:32:34
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Já to také znám, díky dětem jsem přišla o svoji nejlepší kamarádku, která tomu dala hřebíček do rakve, zapomněla, že mi slíbila že mi půjde za svědkyni a šla své jiné kamarádce, která se vdávala ten stejný den. Nicméně naučilo mne to nelpět. Nelpět na lidech a říkám si, že třeba se nám ty cesty jednou opět spojí. Někdy se prostě ty naše cesty s lidmi kolem musí rozejít, aby se spojily o několik let, či desítek let opět. 
        hest   | 13.09.2013 11:34:18
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
           
          škubanek   | 13.09.2013 13:46:48
          Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          to je taky dobrý...kdo ti nakonec svědčil?  
          Bea-Matyas   | 17.09.2013 11:00:55
          Reagovat | URL příspěvku
          • \
            RE:
            Kamarádka z gymplu,co touží po chlapovi a dětech a místo toho dělá vědeckou kariéru, má dobrou práci a já celé ty roky okukuji ty její tituly-)(Vždy se zasmějeme tomu, že člověk chce vždy to, co nemá-) Ale jedna ze dvou spolužaček kamarádek, které mi zůstaly i s dětmi, neb se jich nebojí.-)
            hest   | 18.09.2013 23:17:22
            Reagovat | URL příspěvku
Reagovat na příspěvek
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×