Inzerce
Inzerce
Inzerce

Cítím se skvěle! I ve čtyřiceti.

Téma: Těhotenství
21.09.2017 08:49:53

autor: Marti_tomi  
Vizitka
Fotogalerie

Mé první těhotenství před skoro 12-ti lety bylo na začátku bezproblémové. To, že mám miminko v bříšku mě donutilo ihned po té, co jsem se tuto zprávu dozvěděla típnout cigaretu už navždy. V práci se mi dařilo a nebyl důvod zůstat doma. 

Až po 2. sreeningu vše začalo. Vzniklo podezření, že mám pouze 2 cévy v pupeční šňůře a to by bylo špatně. Hrozilo, že bude mimi postižené. Musela jsem na odběr plodové plody. 

Už na sále mi po výkonu začalo tvrdnout břicho. Ležela jsem pak vedle na pokoji celé 2 hodiny, než mi bylo lépe. Nechci tímto článkem nikoho strašit, každá z nás odběr plodové vody zvládá jinak, u mě to však proběhlo s komplikacemi. 

Manžel mě odvezl domů s nařízením 14-ti denního klidu. Bohužel jsem však během této doby skončila zpět, tentokrát na JIP. Na Silvestra. Pamatuji si, jak mi sestra při příjmu říkala, abych vydržela ještě 2 dny, to byla kritická doba, kdyby se něco stalo a oni by mi miminko museli vzít. Dokázali zachránit miminko až od 24tt.

Ležela jsem na kapačkách, na toaletu jsem musela s doprovodem a strašně jsem se bála. Vedle mě na lůžku 17-ti letá romka v 7. měsíci těhotenství, kterou nebavilo nosit "to" dítě v břichu a strašně jí to obtěžovalo. Skvělá kombinace pro pobyt v nemocnici. Nakonec jsem požádala doktora, zda by ji nepřeložili jinam. Vy se snažíte udržet dítě co to jde a pak se najde osoba, která tímto zázrakem opovrhuje. 

O to horší byl můj pobyt, že jsem stále nevěděla, jak na tom naše miminko je. Zda bude postižené nebo ne. Tehdy se čekalo na výsledky měsíc a navíc to bylo v pozdějším týdnu, než nyní. Bylo to deprimující. Malý kopal a já se cítila hrozně. 

Když přišla doktorka s psychologem, oznámit mi výsledek, začala jsem plakat a hlavou se mi honilo, co budeme dělat a jak to všechno zvládneme. Naštěstí donesly výsledky pozitivní, malý byl v pořádku. Dodnes nevím, proč tam ten psycholog byl. Zbytečně to vystraší. 

V nemocnici se můj pobyt protáhl na celý měsíc, pak už jsem byla jen doma, bez jakýchkoliv procházek. Pouze odpočinek, žádné přetížení. 

Syna jsem nakonec porodila klasicky 2 dny před termínem. 

Dělá nám radost a moc se těší na brášku, který by měl přijít na svět začátkem prosince. Takový malý/velký dárek. 

Jsem ve 29tt a cítím se na svůj věk skvěle. V květnu mi bylo 40 a to, že se to podařilo opravdu na poslední šanci vnímáme všichni jako zázrak. Pro někoho sobec, pro někoho ne. 

Žijte dle svého, nenechte se ovlivnit okolím, že jste stará. Naopak, omladí Vás to. Budete mít vidinu dalšího smyslu života, který je na všech frontách stejně stereotypní. Je to nová budoucnost, nejen pro Vaši rodinu. Budete si sebe sama více vážit, vážit těch chvilek, které tam rychle proběhnou. Nebudete řešit hlouposti, ale bude to pro Vás středobod života. 

Věřte, je to nádhera! :)

 

M. 

Poslední změna: 21.09.2017 08:54:03
Diskuze
Reagovat na příspěvek
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce
×