Inzerce
Inzerce

Večer plný emocí a symbolismu s Rogerem Watersem a jeho Zdí

Téma: Životní styl po porodu, mateřství
17.04.2011 13:23:22

Po půl roce, kdy byl náš rodinný kulturní život na bodu mrazu, měla nastat chvíle, kdy opět trochu ožiji. A to na jednom z pražských koncertů celosvětového turné Rogera Waterse The Wall - Zeď.

Již dopředu jsem znala pozitivní reference, rovněž jsem tušila, že tato monstrózní akce určitě bude připravena na minimálně stejné úrovni, jako koncerty Rolling Stones, ne-li větší. Čím jsem si byla díky znalosti filmu a 2 CD naprosto jistá, že hloubka prožitku vzhledem k tématu se jen tak něčemu nevyrovná.


A měla jsem pravdu :-)

Po poměrně pohodové cestě jsme s předstihem dorazili do Prahy a půlkilometrovou procházkou došli k O2 aréně. Díky její kapacitě a zázemí již člověk neutrpí první stres při příchodu, jak tomu bývalo na na pražském výstavišti nebo v jiných halách. Díky veškerému zázemí se i duševním rozpoložením připraví na zážitek, který následně přijde.

Zeď napsal Roger Waters ve svých 35 letech a doslova se v ní vypsal ze všeho nepříjemného, co jej v životě potkalo. Předně ztráta otce, který padl ve 2. světové válce ještě před jeho narozením. Symbolicky tedy koncert začíná válečnou scenérií doprovázenou patřičnou akustikou, scéna je ukončena náletem letadel, jehož model nám proletěl nad hlavou a výbuchem svržené bomby.

Po vzpomínce na svého otce přidává špatné vzpomínky na vzdělávací systém, který byl pro něj další cihlou v jeho Zdi – přikládám českou verzi textu jedné z písní: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/korn/another-brick-in-the-wall-parts-462

Nemálo se na jeho dětské psychice podepsala zřejmě i přehnaně úzkostlivá matka - text: http://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/waters-roger/mother-149689. Údajně i nevěra manželky a tlak showbyznysu.

Jak sám říká: "Člověk raději potlačuje bolestivé zkušenosti, které pak používá jako cihly ve zdi. Možná za ní nachází úkryt, avšak ve skutečnosti je za ní spíš citově uvězněn."

Ve filmové verzi díla symbolizuje autora chlapec jménem Pink, který nás rockovou operou provází.

Toto fascinující a plné symboliky, byť zdánlivě temné dílo, nenechá nikoho v obecenstvu chladným. Během dvouhodinové show se na Vás valí tolik zvukových a světelných efektů, které mají vždy nějaký hlubší smysl, až Vám připadá, že to nemůže Váš mozek ani stihnout zpracovat. Od šiku pochodujících kladívek, přes další výjevy související s válkou a následně se promítající do reality naší moderní doby.  Souvislost „růstu“ zdí s prosazováním zájmů ze strany nejrůznější ideologií, včetně té byznysu, jako strůjců manipulace lidí, je zřejmá po dobu celého koncertu. Součástí přestávky je promítání na zeď tváří lidí, kteří zahynuli ve válkách, na internetovou výzvu Rogera Waterse byly zaslány příbuznými z celého světa.

Na pódiu je postavena skutečná zeď, byť pouze z mikrovláknité lepenky, jak mně bylo sděleno odborníkem :-), která bude nakonec, stejně jako spousta těch našich osobních naštěstí zbourána.

Prožila jsem opravdu silný zážitek, nejen jako jeden z diváků, ale také jako jedna z matek, možná jako jedna z matek takového malého Pinka, který je vystaven nejrůznějším tlakům okolí – ve škole i doma. Který je vystaven lidem, kteří mu možná, stejně jako Pinkovi, v dobré víře způsobují nesmírné příkoří  a zdárně kolem něj budují onu pomyslnou Zeď :-).

Na druhé straně, pokud by nebylo příkoří na jednom malém, několika „zdmi“ obehnaném chlapci, nevzniklo by toto úžasné, k přemýšlení nutící a do posledního detailu dotažené dílo.

Poslední změna: 17.04.2011 13:25:23
Diskuze
  • Jani musel to být ohromný zážitek    
    Jinak pěkné počtení, tak nějak nutí k zamyšlení    
    Small   | 19.04.2011 08:06:21
    Reagovat | URL příspěvku
  • Mám Pink Floyd celkem naposlouchaný, protože manžel je miluje a často tak u nás hrávají, Nejen R.Waters ale i D. Gilmour jsou úžasní a kdyby lístek nestál třetinu mojí výplaty, asi bych si to nenechala ujít. Byla jsem na výstavišti aspoň na Australian Pink Floyd a bylo to moc krásný.Popsala jsi to moc hezky   
    lucie73   | 17.04.2011 15:12:10
    Reagovat | URL příspěvku
  • Martin byl a vrátil se absolutně nadšený. On je velký fanoušek pink floydů a o The wall ještě za existenci té skupiny básnil roky...
    A teď to mohl vidět na živo, moc toho sice neviděl  ale vrátil se absolutně nadšený.
    medox   | 17.04.2011 13:32:44
    Reagovat | URL příspěvku
Reagovat na příspěvek
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×