Ahoj Světe!!!

Ahooooj světe…..

Tak mi tedy dovol, světe, se Ti představit …. Podle maminky s tatínkem jsem vznikl v sobotu 13.6 2008 a musím uznat, že to byla dřina teda než jsem se usadil a začal růst, no to to dalo práce, ale jak jsem si lehnul do měkkého, šlo to samo :o) Maminka o mě zatím nevěděla, ale když měla narozeniny, tak jsem se asi ozval a mamku napadlo si udělat ten test, jak se tím zjišťuje, zda má v sobě miminko či ne, to zrovna byli na návštěvě u babičky …..  A na tom divném papírku byly dvě čárky (to asi znamená, že jsem tam a maminka o mě ví) no táta tomu moc nevěřil a chtěl ještě jeden papírek potom z rána (asi chtěl mít jistotu, že se někam neztratím). Maminka se však potutelně usmívala a tak mě odhalila i babička no to bylo radosti:o)

Když se maminka s tatínkem vrátili zase k nám domů, zašli k paní doktorce. Paní doktorka mě hledala, ale já byl ještě moc malý shluk buněk, tak mě sice viděla, ale nechtěla mamince dát plané naděje, tak si nás pozvala za týden:o) Když tam maminka šla za týden, už jsem byl vidět líp, ale stejně si nebyla paní doktorka jistá, tak mamince vzala krev a tam zjistili, že už to je asi opravdu miminko, co roste mamince v bříšku …. Šli jsme tedy hned za tři dny znovu a to už mamince paní doktorka gratulovala a říkala, že teda už budu:o)a dala jí první fotečku, a to 4.8 2008 mám tam jen 21,1mm ale jsem cvalík. Od té doby mi říkají Fazolka:o) Maminka dostala taky takovou průkazku a pokaždé, když šla k paní doktorce, tak jí tam něco psali asi, jak rostu a jestli už mě cítí a tak ….

Maminku jsem asi pěkně trápil :o(,  protože musela zůstat od 15. 7. 2008 doma a nesměla jezdit do práce, ale maminka cestovala vlakem, a to se mi nelíbilo tak ještě, že tak!  Ze začátku jsem mámu zlobil, protože jí nebylo dobře a skoro nejedla, ale já hlad neměl, maminka měla zásoby a tak jsem si je bral od ní :o).  

Jednou maminku bolela hlavička a musela do nemocnice :o(. Tam jí řekli, že jsem v pořádku, ale maminka trpí na vysoký tlak a musí na to brát léky, tak si tam poležela, ale naštěstí jen pár dnů, pokud si to pamatuju správně, tak tam maminka byla od 9.8 – 12.8 2008. Během toho pobytu tam mi dělali zase fotečku, ale tu už mamince nedali, ale táta jí viděl a říkal, že mi to tam moc sluší ….

Na další focení jsme šli s maminkou 1.9 2008, to už jsem měl 69,2 mm a podle toho přístroje jsem měl 13týdnů + 1den  maminku už přestaly trápit ty nevolnosti a zase začala papat, ale teď vážila o kilo míň, než když se u paní doktorky vážila na začátku. Do další návštěvy jsme zhubli ještě půl kila a než jsme trochu přibrali, trvalo to až do konce října.

Maminka chodila k paní doktorce každých 14dní a od 15.9 2008 jí už měřili bříško a tím vlastně mě, jak tam rostu. Na začátku měla maminka 14cm velikou dělohu (to je to, kde je měkko a já tam hajám:o) Tak 14. 10, 2008 jsem se šel zase fotit, to už paní doktorka viděla, že mám srdíčko v pořádku a jak krásně tluče …. To bylo taky naposled, co jsem ho vystavoval, protože kdykoliv potom jsem hrál na schovávanou a když mě poslouchali, ani za nic jsem se nenastavil, ať pěkně hledají:o) Bohužel na tomhle focení mamince fotky nedali, ale i tak mě viděla, jak jsem krásná Fazolka….. Poprvé jsem mámu kopnul, když byla v kině, koukala na Bathory  a já se zlobil, že sedí, měl jsem málo místa, a tak jsem kopal a kopal a kopal, asi se to mámě líbilo, protože pak z toho měli všichni velkou radost a od té doby jsem kopal a převaloval se skoro pořád:o))

 Tlak maminku přestal trápit, ale ne na dlouho chjoo, a tak jsme 13. 11. 2008 museli do nemocnice. To nás ještě poslali domů, ale druhý den už mamku přijali a musela tam vydržet až do 21. 11. 2008. Naštěstí nás taťka pořád navštěvoval, i když byl pořád v práci, večer vždy přijel a tulil jak mámu, tak mě…  Jinak tam mě teda hledali třikrát denně a já jim to srdíčko tak schovával no, ale našli mě a táta si mě nahrál, teda ne mě, ale to srdíčko, jak mi tluče …. Mamince, než jí pustili domu, tak zvedli léky a dali i nějaké nové, ale pak už ji ten tlak netrápil :o)

Táta chtěl moc vidět jak vypadám, tak se s mámou objednali na nějaký lepší foťák, ale asi mi to neřekli, protože jsem se toho 1. 12. 2008 nechtěl ukázat a ležel jsem na boku, a to by nic neviděli, a tak odešli s nepořízenou, ale od toho dne už ví, že budu kluk a taky začalo velký nakupovaní věcí pro mě - kolikrát jsem zaslechl jak budu štramák a jak mi to bude slušet, tak se těším:o) …… maminka s tatínkem to nikomu nechtěli říct, a tak to tajili, že jsem kluk a budu se jmenovat Alex (teda jméno věděli všichni, ale náhodou kdybych byl holka tak jsem Lea, no to taky není špatný, no ne). Když jsme pak šli s mámou zase k paní doktorce, tak mě zase fotili, ale fotečku nám zase nedali, a tak se máma dozvěděla, že prej nejsem otočený, jak bych měl a pokud se neotočím, tak bude prý muset na nějakou operaci … Jsem nezbeda, ale mě se nechtělo, ono se u maminky tak krásně sedí….. 

A blížily se Vánoce, jééé dostal jsem od táty svůj první dárek a taky máma jedla takové to sladké pečivo, mě to moc chutnalo …. Ještě teď si pamatuju, že nemám rád rajskou, to jsem se ale vztekal, když to máma, snědla to není vůbec dobrý, ale tohle sladký mňam ….. taky jsme s mámou přibrali už v tuhle chvíli 8kilo (no jejda:o)).  V ten den, co se venku tak bouchalo a střílelo, jsem poznal konečně i tety, teda tetu a strejdu, a protože je táta kecka, jak říká máma, tak jim prozradil, že jsem kluk. Ale měli radost, hlavně strejda, ten mě od té doby pořad hlídá a ptá se mámy, jak se má jeho synovec:o)

Když jsme pak zase šli navštívit paní doktorku, poslala nás na takový test, máma tam pila sladkou vodu a třikrát jí píchali do prstíku a brali krev …. Ble ta sladká voda mi teda vůbec nechutnala. Bohužel když jsme šli pro výsledky, nebylo to dobré, a tak nás poslali k jiné paní doktorce, která mamince řekla, že má asi cukrovku a že musí držet dietu, abych prý nebyl moc veliký … a málem bych zapomněl, zase mě fotili, tentokrát máme fotky, ale jen hlavičky, ale má 91,5mm.

Máma držela tu dietu poctivě a šlo to taky vidět - za jeden týden zhubla 4,5 kila a za další týden 2 kila… pořád jsem otočený hlavičkou nahoru a je mi už jasné a i paní doktorce, že se točit nebudu …. Maminka mi sice domlouvá a pořád na mě mluví, ale ne mě se prostě nechce …. (jo k tomu mluvení, na to bych úplně zapomněl, táta ten si se mnou povídá pořád a vždy když mi řekne malej, tak ho kopnu, copak jsem nějak malý mno toto …. Ale taky mi povídá pohádky, máma spí, ale já poslouchám a bavili se z mámou, že prý si táta koupí knížku a až budu na světě bude mi číst …..jéééé to se těším, táta má tak krásný hlas). Ale něco mi přišlo divné, v týdnu od 9.2 -13.2 jsem tátu vůbec neslyšel, máma říkala, že ho poslali na školení (nevím co to je, ale vůbec se mi to nelíbí, jsem chtěl mít tátu u sebe a máma taky, protože večer plakala). Ale pak se vrátil a tulil se k nám zase a to se nám moc líbí.

Když nás paní doktorka poslala poslouchat srdíčko, moc se mi nechtělo, tak jsem mámu kopal, ale nakonec to nebylo tak strašné, těch dvacet minut jsme to vydrželi a táta si nás zase nahrál, teda mě jak mi to srdíčko tluče :o)) pak jsme tam s mámou byli ještě za týden, ale to už s námi táta nemohl, protože byl v práci, ale to nevadí, celý týden předtím byl s námi, protože tu tak všelijak třískali a bouchali, takový randál hrozné, a to mámu začaly bolet zoubky, jsem jí chtěl pomoct, a tak jsem jí aspoň tolik nekopal.

Jé to to uteklo, už mám 39týdnu a máma se už dozvěděla, 2.3 2009 půjde do nemocnice, kde se pak narodím …. Je hlavně, že už mají všechno připraveno (pamatuju si, že snad někdy na konci ledna se pořád máma rozplývala, jak je to hezký, to asi mluvily o tom, kde budu bydlet, až si mě máma donese domů). Máma pořád kouká do skříně, zda má všechno vypráno a vyžehleno. Dokonce s tátou balili i nějakou tašku a říkali, že musí vzít plenky a pak taky že pro mě věci přinese pak táta … to teď nechápu on tam s námi nebude?? Asi ne, ale tak já to vydržím, jsem chlap a přece si nás pak táta přijede vyzvednou, by nás tam nenechal!!

Tak už jsme na konci jdeme do porodnice říkala máma …… Tak si držíme pěsti a snad to všechno dobře dopadne!!!!