Mareček 11. měsíc (únor)

JEDENÁCTÝ MĚSÍC

Tak jedenáctý měsíc za námi a řekla bych, že největší akce pro nás byl druhý zub, který nás (a to nejen Marečka, ale i mě :oD), docela dost potrápil!

Co zvládáme:

Opět se potvrdilo, že Mára je strašlivě zvědavej prcek - podařilo se mu prvně se postavit a proč?? No aby viděl, co si to maminka čte za knížečku :o). Teď když chceme někomu ukázat, jak se u gauče sám postaví, tak na gauč dáme nutelu ve skleničce, ta na něj má ještě větší účinek, než knížka. Taky se naučil jednu nemilou věc, společně dovádíme na posteli a nebo na gauči - já z jedné strany a přítel z druhé. Lechtáme ho a smějeme se, on se postavi vždycky na čtyři, poodběhne od nás a udělá buch - skočí na záda, rozvalí se a čeká, kdy ho zase přijdeme lechtat. Problém je, že nemá odhad a jeho občasné buch je buď do vzduchu a nebo na zemi a to je pak breku :o(. Stále více brebentí a už jsem vypozorovala dvě věci, že má pojmenované, když chce dudlík, tak dělá di, di, di a když chce, abych ho pochovala já, tak říká mum :oD. V sezení si stále  hraje na Jánošíka, sedí na jedné noze a  druhou dává do strany, vypadá to směšně (a teď mě napadlo, že to nemám ani vyfocené, budu muset napravit!!). Po nočním vztekání už opravdu není ani vidu, ani slechu, chování před spinkáním zabralo! Taky doráží na lidi a když u něj sedí, tak jim chodí dávat slintavou (nevím, možná je chce jen kousnout :oD, ale úžasně je u toho oslintá). Pomalu, ale jistě se mu daří zamávat a je úplně nadšený z dalších dětí. Každý den, když jdeme na procházku, jedeme ke školce a tam pozoruje děti, někdy na ně i pokřikuje. 

Zajímavé akce:

Plaváníčka - ale máme za sebou jen dvě, v prvé řadě kvůli tomu, že únor byl kratší a v druhé řadě také kvůli nějakým změnám - malování daných prostor, úklidu a podobně a v neposlední řadě také z toho důvodu, že nás zase bacil bacil (a nebo zase pozlobily zoubky??).

Na plaváníčko už s námi nechodí Viki, ale nějaký kluk a tak se Mára už tolik nenaparuje :oD, kluci se mu asi nelíbí. Stále lépe se mu daří prolézat "boudičkou" a skákat pak do vody (i když posledně byl nevyspalej asi a dával to patřičně najevo).

Valentýn - na FB jsem četla, že na Valentýna se v Nise bude fotit - že tam bude profesionální fotograf a že vám na počkání udělá fotečku. Co víc, tu fotečku dostanete zdarma a každá ženská ještě k tomu bonusově obdrží růžičku. Takže jsme tam vyrazili. Nebyla tam ani moc velká fronta. Marečka jsem doma vyfikla, tady jsem ho jen slékla z kombinézky a v podstatě jsme byli připraveni na focení. Zeptala jsem se, jestli mi ještě vyfotí prcka samotného - vyfotili, takže máme i Valentýnkového Máru :o). 

A samozřejmě, ani já jsem nemohla zůstat pozadu a s Marečkem jsem také nafotila nějaké Valentýnské fotečky, které jsme dali babičkám :o). 

Zoubková víla - dala jsem si teda tu práci a když Marečkovi vylezl ten první zoubek, dostal dopis od zoubkové víly. Ještě uvažuji, že tam změním vílu, objevila jsem ještě jednu krásnější ... mno uvidím. Už se těším, až si to budeme společně jednou číst. 

Cvičení rodičů s dětmi - jak jsem si tak prohlížela psaní ostatních maminek, tak jsem si všimla, že jej navštěvují. Proto jsem se porozhlédla tu u nás a také jsem objevila centrum, které ho nabízí. Musím říct, že to byla paráda. Sice jsem si špatně naplánovala logistiku a vznikl problém v tom, že jsem měla být na dvou místech najednou, ale babička zachránila situaci a odcvičila hodinu s Marečkem místo mě. To co jsem viděla, bylo ovšem parádní. Zjistila jsem, že hodně věcí s Marečkem doma děláme, aniž bychom věděli, že to dělat máme - prostě jen tak intuitivně. Mára byl nadšenej také z toho důvodu, že z pěti dětí, které cvičily, byl on jediný kluk. A nekecám, chodil tam dávat těm holčičkám pusinky - to jsem viděla poprvé. Celou hodinu se jen prochechtal, všechno se mu líbilo, se vším byl spokojenej. Chodil za mnou jako pejsek a tím plnil úkoly, které mu byly zadávány. Říkala jsem si, že přes léto bychom mohli toto cvičení navštěvovat pravidelněji - vždy jednou za tři týdny, když s námi bude moci jít i tatínek. (Netroufla jsem si dát fotky i holčiček, aby někdo nenadával.)

Sněhová radost -  když už napadlo znovu tolik snížku, neváhali jsme, popadli jsme Máru a vyrazili jsme udělat pár foteček. Byla to nádhera. Márovi se to ze začátku také moc líbilo. Je to bílé, lepí se to na rukavičky, supr. Pak to asik začalo studit a to se mu už tak moc nelíbilo. Pak se rozhodl, že si klekne - do sněhu hloubky 25 cm - a jeho výška v kleku byla kolem 10 cm. Zapadl tam teda ksichtíkem a to bylo najednou breku, šmudlík jeden. 

Druhý zub - jak se zdá, tak už máme druhý zub. Ale byl to boj. Bylo mi Marečka tak strašlivě líto, nemohl v noci vůbec spát, vztekal se a kopal nožičkama, asi ho to vážně bolelo. Hned druhý den jsem vyrazila koupit gelík na zuby. Mazala jsem a bylo mu očividně lépe. Bohužel na nás zase skočil nějaký bacil a tak teď tak nějak stůněme. 

Výlet na Ještěd - konečně po několika dnech se udělalo krásně. Svítilo sluníčko, nefoukal vítr, vysloveně jarní počasí. Nedalo nám to a tak jsme vyrazili Ještěd. Nahoře na parkovišti bylo plno, proto jsme sjeli níže a navrchol dorazili po svých. Byla to nádherná procházka, která mě na svém konci trošičku zklamala. Do budovy Ještědu jsme se nedostali postraníma dveřma, museli jsme vynášet kočárek po točitém schodišti a co víc, neměli tam žádné pitíčko, které bych prckovi mohla dát. Ale to byla jen taková malá skvrnka na daném dni. Myslím, že jsme si to všichni užili a po návratu domky jsme poctivě zapadli všichni do pelíšků :oD. 

Foceníčko s harmonikou - nedalo mi to a zase jsem se pustila do foceníčka. Tentorkát jsem za svůj styl zvolila hudbu. U bráchy jsem si půjčila naši rodinnou harmoniky. Vytiskla jsem pár not, některé pověsila na pozadí. Upravila Marečka a pustila se do toho - můžete posoudit, zda se povedlo. 

Krom toho jsme s přítelem ještě byli na plese a tak Mareček spinkal prvně u babičky a dle slov babičky bylo všechno v pohodě a Mára byl moc hodnej. Taky jsme byli na návštěve u kamarádky, co má ty dvojčátka. Mára nevěděl, ke kterému si má vlíst dřív a tak to vyřešil šalamounsky (ty děti ještě nelezou). Jednomu sebral všechny hračky a k druhému si vlezl na hrací děku - je to vyčůránek už od mala :oD.