Inzerce
Inzerce
Inzerce

Jak sem k vytouženému mimi přišla :)

Téma: Těhotenství
11.03.2013 00:28:28

autor: AAndýsek  
Vizitka
Fotogalerie

Ahoj holky, chtěla bych se s vámi podělit o svůj životní příběh aneb jak konečně přišlo těhu...Před 6 lety jsem s expřítelem plánovala mimi. Ale po vysazení HA rok a půl NIC. Ex byl velmi nervní z toho, že to NEJDE. Tak sem se domluvila s mým gynekologem na vyšetření. Nechal mi udělat rozbor krve a ex přítelovi udělal spermiogram. Ex byl po této stránce v pořádku. Problém byl u MĚ. Měla jsem jiné hladiny hormonů než by měly být a těhu prostě nebylo možné. Nasadil mi léčbu a dal nám nějaké rady. Ale bohužel (dneska bohudík ) jsme šli od sebe než nějaká léčba vůbec začala. Mezitím než sem potkala toho Pravýho Muže  jsem trávila 2 roky s jiným. Jelikož sem nesměla brát HA a měli sme se rádi, tak bych i uvítala, kdyby se mimi podařilo. Ale ono zase NIC  Občas mě skolovaly úmorné deprese, že JÁ NIKDY nebudu mamina. Vztah nakonec skončil a pak jsem byla ráda, že mimi nebylo. Asi bych toho dnes litovala, stejně jako v tom případě.Už se konečně dostávám k tomu nejdůležitějšímu. Vloni v listopadu jsem byla u známých (kamarádka byla těhu; letos v lednu se jim narodil chlapeček) a tak jsem potkala Pana Božského Padli jsme si hned do oka a najednou můj život nabral neuvěřitelně rychlé obrátky. Možná mě za to někdo odsoudí, že jsem ještě mladá a přemýšlím o rodině apod., ale vzhledem ke svojí hormonální anaméze, jsem chtěla konečně vedle sebe někoho, o kom bych věděla, že je a bude ten nej. Jednoduše už jsem spíš hledala tzv. potencionální tatínka mých dětí  Hned na začátku sme si vše vyjasnili a já přitele seznámila s mým problémem. On myslel pozitivně a ubezpečoval mě o tom, že to dopadne.  Řekli jsme si, že i po tak krátké době co se známe, se budeme snažit o mimi. Protože jsem měla tušení, že to nebude HNED a může to třeba dva roky trvat...A mít první dítě do 25 byla moje vysněná představa. Tak jsme na mimi začali pracovat. V očekávaném termínu MS ani týden po termínu MS krvácení nepřišlo. A to to mám opravdu pravidelné (občas se to sekne max o 2dny). Proběhlo pár těhu testů a ani na jednom //  . V pátek před Vánocema jsme společně zašli na gyndu a dr. nám těhu nepotvrdil a říkal, že už začínám krvácet. Zklamaní jsme opustily ordinaci a šli domů a přestali jsme na mimi myslet. Ale co se nestalo. Koncem ledna jsem chytla dost těžkou chřipku, až mi musela doktorka nasadit antibiotika. Když jsem se z toho dostala, měla přijít MS. A ono NIC...  Říkala jsem si, že to bude ovlivněno těmi antibiotiky. Tak jsme já i přítel byli v klidu. Žádné změny na sobě jsem necítila, jen mě bolela prsa, ale to se mi okolo MS stává běžně, tudíž sem tomu nevěnovala žádnou pozornost. Do dalšího termínu MS (v únoru) krvácení nepřišlo; a nepřišlo ani v tom únoru nic. A to už nám začalo být divné. Řekla jsem přítelovi, že si dáme postup 1.počkáme pár dní jestli MS přijde 2. těhu test 3. doktor. To počkání jsme trochu přeskočily a druhý den jsme koupily těhu test. Jeli jsme akorát ke známým (u kterých jsme se poznali) a po chvilce strávené u kávy, kdy jsme jim řekli jak to je, mě začali všichni bez nátlaku tlačit do testu. Tak sem to nevydržela a šla si ho udělat. A nastala chvilka napětí. Stašně jsem se bála dalšího zklamaní, že tam ty // nebudou. Ale ony se tam najednou objevily.  Radostí jsem jim málem zbourala WC  Vrátila jsem se s pozitivním testem a se slzama v očích jsem budoucímu tatínkovi nemusela ani nic říct a už to věděl  Ten pocit byl neskutečný; smích, pláč dohromady  Byla jsem strašně ráda, že u toho byli i známí, protože se všichni 4 bereme jako rodina.Druhý den ráno jsem pro jistotu udělala 2.test a byl taky pozitivní a rovnou jsme s přítelem zašli na gyndu. Pan doktor na nás koukal trochu s údivem, že jsme přišli tak brzo po prvním neúspěchu. Ale tentokrát těhu POTVRDIL a já byla už v 8tt+3 dle MS. Udělal nám utz a měli jsme už 2cm a vidět bušící  bylo pro nás něco neskutečně krásnýho. Jsme oba s přítelem takový citlivky, že nám dělalo problém neplakat.V sobotu jsme začali 11tt a začínají mi být kalhoty malé. Asi budeme hodně velký Omlouvám se, že jsem se takhle rozepsala, ale zkrátit to nešlo. 

Poslední změna: 11.03.2013 00:28:28
Diskuze
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×